Víte, že je možné poslouchat muziku ŠPATNĚ? Loňský časosběrný experiment mi to několikrát potvrdil. Toužíte-li vybrousit své soustředění a produktivitu, je poslech hudby ve správném pořadí naprosto esenciální. Prozradím vám, jak na to.
Většina lidí poslouchá skladby oblíbených interpretů. Na tom není nic špatného, pokud vám ovšem poslech muziky nemá pomoci zlepšit kreativní fokus. Pak je výběr oblíbených interpretů to nejhorší, co pro sebe můžete udělat. Začněte z opačného konce, jen tak se doberete dobrých výsledků.
Mozek preferuje různé žánry podle toho, co mu zrovna schází
Náš mozek lze rozdělit na čtyři části – čelní lalok, spánkový lalok, týlní lalok a temenní lalok. Když posloucháme hudbu, reagují všechny tyto čtyři části. Ačkoli pracují na různých aspektech zpracování vibrace, reagují všechny. Když hudba zaútočí na mozek, ten ji začne dělit na odlišnou výšku a hlasitost. Poté přichází pocit emocí.
Různé účinky, které má hudba na mozek, závisí na žánru, který posloucháme, zjistila studie:
- Uklidňující hudba, jako je jazz, má léčivou sílu a redukuje úzkost.
- Pohodová hudba uvolňuje endorfiny, což posiluje naši imunitu a pocit štěstí.
- Pop music dodá energii a pomáhá nám např. při cvičení.
- Rytmické bubnování pomáhá při meditaci.
- Klasická hudba pomáhá při vybavování si myšlenek a také odrazuje od zločinu.
- Metal je dobrý pro uvědomění si sebe sama a pocit identity.
- Rapová hudba pomáhá v boji proti depresi.
- Country hudba vyvolává pocity vnitřní radosti.
Každý na hudbu reaguje jinak. Někteří dávají přednost uklidňující hudbě, zatímco jiní preferují vysoké tempo. Všechny žánry ale nakonec mozek ovlivňují stejně, jak jsme si předvedli v experimentu s inspirativní hudbou. Hudba mozek formuje a poslechem rozličných stylů stimulujete o to větší jeho část.
Experiment z roku 2021 – To se takhle sejde grafička, programátor a copywriterka…
Ne, to není začátek novodobého vtipu. To je čistý fakt. Psal se rok 2021 a sešli jsme se tři kamarádi – grafička Alena, programátor Břetislav a copywriterka Dominika. Až na moje jsou jména vymyšlená.
Hodlali jsme dva měsíce poslouchat rozličné hudební žánry při kreativní práci a zaznamenat si, co s námi udělají. Jelikož jsme všichni kolektivně zvyklí z vysoké školy zapisovat všechno k průběhu pokusu, poznačili jsme si i to, jaké styly nám vyhovují v kterou denní dobu.
Tady jsou výsledky.
Grafička ALENA
Alena byla hudebním doprovodem při práci takřka nepolíbená. Nedokázala se v „rušivém prostředí“ soustředit a dělala chyby. Proto se jí do experimentování moc nechtělo, nakonec se ale uvolila. Poznamenala si toto: „Po měsíci utrpení s poslechem hudby při kreslení jsem zůstala u ambientní muziky. Ta mi vadila nejméně a ke konci období jsem měla pocit, že si dokonce začínám zvykat.“
Alena potvrdila názor 92 % populace, která si na ambientní hudbu zvyká zdaleka nejsnáze. K denní době uvedla toto: „Nejlépe se mi poslouchá večer kolem 19. hodiny. Do té doby mě muzika spíše ruší.“ Sumarizace: Ambientní hudbu poslouchejte ve večerních hodinách, protože má uklidňovat. Nebojte se jí, ani pokud jste úplný začátečník. Tento hudební žánr vyhovuje skoro sto procentům populace.
Programátor BŘETISLAV
Břéťa měl s poslechem hudby při práci o dost víc zkušeností než Alena. K programování si pravidelně pouštěl metal a hard rock. Tvrdil, že ho udržuje bdělého a odhodlaného odvést kus práce.
„Když se mám soustředit na obtížný úkol a do toho poslouchám muziku, často udělám chybu,“ posteskl si. Je jasné, že někde v průběhu pěti fází zaměnil jeden pilíř za druhý, což způsobilo vytvoření špatného návyku (viz dále). „Netextové písně mi vyhovují daleko lépe,“ dodal. Sumarizace: Nezačínejte tvorbu návyku textovými písněmi. Tříští pozornost a vypěstujete si tím chybný hudební vzorec. Rychlou muziku poslouchejte vždy po ránu (k rozproudění energie) a před den (max do 18. hodiny)
JÁ, copywriterka
Jako autorka konceptu vám můžu rovnou poskytnout seznam hudebních žánrů podle toho, s čím a jak dokáží pomoci:
- Ambientní hudba vyhovuje 92 % byznysmenů,
- Klasická hudba o 12 % zvyšuje rytmiku psaní a přesnost výběru slov,
- Taneční hudba zlepšuje o 20 % rychlost korektury,
- Pop umí o 14 % snížit chybovost (např. v textech) a
- Instrumentální hudba zlepší soustředění a zápal k práci o 19 %.
Proč je tak důležité dodržet sled pěti kroků, díky kterým z hudebního zážitku vytěžíte maximum? Když nějaké kroky prohodíte nebo přeskočíte, vytvoříte si tzv. chybný návyk. A toho se jen těžko zbavíte. Pak se může stát, že řeknete: „Já k práci hudbu poslouchat nemůžu, mě ruší.“
Hudba by vás nikdy rušit neměla. A mělo by trvat maximálně jeden den, než si na její poslech při práci zvyknete. Následujte tyto pokyny (které jsem vypozorovala po skoro desetiletém pouštění muziky při kreativní činnosti) a nemůžete udělat přešlap.
Krok první: Instrumentální hudba pomalá
Na začátku volte k poslechu instrumentálky – netextové písně v pomalém tempu. Rychleji si zvyknete na to, že vám něco zní v uších, zatímco vy pracujete.
Zkušenosti mě naučily, že pomalá instrumentální muzika spolehlivě „rozdělí“ mozek na dvě části:
- Tu, která se soustředí na plnohodnotný pracovní výkon a
- Tu, která vnímá líbivé tóny a reaguje na ně pozitivními emocemi.
Nepotrvá dlouho a váš mozek bude hudbu při práci vnímat jako jakési „příjemné vakuum“, kam nepronikne nic jiného, jen soustředění na výkon a dobrý pocit z poslechu harmonických zvuků.
Krok druhý: Instrumentální hudba rychlá
Zhruba po čtrnácti dnech až po měsíci můžete vystoupat o jednu příčku výše, tj. začít si k práci pouštět instrumentálku v rychlém tempu. Pravidlo s netextovými písněmi však nadále trvá.
Rychlejší tempo rozproudí krev v žilách. Mozek se lépe zásobuje kyslíkem a vám to briskněji myslí. Pokud volíte rychlejší muziku, nezapomeňte s jejím poslechem kolem osmé hodiny večerní. Pouštíte-li si ji i večer, vystavujete se riziku konstantního vyplavování adrenalinu, což vás o hodně ztíží usínání.
Krok třetí: Oblíbená (i textová) hudba
Teprve v třetím pilíři je záhodno začít poslouchat vaši oblíbenou hudbu. Posunete-li tento krok na začátek, začnete si budovat nesprávný návyk a hudba nakonec nebude vaším spojencem v pracovním výkonu, nýbrž protivníkem.
V tomto bodě se představivosti meze nekladou. Můžete poslouchat vše od metalu a rocku až po elektro house a techno. Navíc už můžete zařadit i textové písně – mozek jste teď už tak vycvičili, že „odděluje“ zpívané slovo od kreativního počinu, o který se právě v práci pokoušíte.
Krok čtvrtý: Rap
Poslechoví veteráni se přesouvají na předposlední příčku žebříčku, a tou je rap. Nemusí jít o váš oblíbený žánr a ani jej nemusíte poslouchat povinně, pokud vám nesedne. Jde o to si to zkusit a pocvičit se. A propos, co myslíte? Vytváří hip hop nehostinné prostředí pro práci?
Kadence slov je v rapových písních tak specifická, že přece jen chvíli potrvá, než si na ni zvyknete. Jakmile to ale zvládnete, máloco vás v poslechu hudby dále překvapí. Není dobré pokoušet se pochopit význam slov – pokud samozřejmě neposloucháte český hip hop – ale ponořit se do rytmu hudby a slov.
Krok pátý: Mluvené slovo
Nejzkušenější z nejzkušenějších zvládají při kreativní práci poslouchat i mluvené slovo. Nenechte se zmýlit – i mluva je vlastně hudba. Jestliže dokážete naslouchat např. vzdělávacímu podcastu a u toho v klidu pracovat, gratuluji. Právě jste vyhráli.
Někteří lidé mají tendenci pouštět si do uší např. vtipné historky a zábavné pořady, to já ale moc nedoporučuji. Pokud opouštíte čtvrtý krok a začínáte s pátým, poslouchejte seriózní rozhovory, kde je tempo udržované v jakýchsi mantinelech.
