„Marketingový paskvil“ aneb Jak se vyrovnat s online hejtem?

Hejt je součástí podnikání, zejména toho onlinového. Za 2 roky, co se realizuju na volné noze, jsem zažila desítky více nebo méně nenávistných komentářů. Na začátku mě to vyřadilo na několik dní, připadala jsem si jako nula a trnula jsem hrůzou, že si to přečtou ostatní a uplivnou si nade mnou. Ale jak se říká, trénink dělá mistra. Dnes už na hejty nahlížím úplně jinak a vědomě s nimi pracuju. Ukážu vám jak.

Říká se, že hejt se objevuje ve chvíli, kdy začneme růst a „dělat to dobře“. Většinou to tak je, ale nikdo vám nezaručí, že se prostě nedostanete do komunity, kde kvete nenávistná atmosféra sama o sobě. Mně se to stalo několikrát. 💥 TIP: Z vlastního pozorování dedukuji, že na Facebooku máte mnohem větší „šanci“ stát se obětí hejtu než například na LinkedIn. Nic však není černobílé. Dávejte si pozor na to, co s kým sdílíte.

2018: Rok charakterizovaný expanzí online hejtu a příběhy s nešťastnými konci

The Washington Post vydal v roce 2018 článek s názvem 2018 was the year of online hate. Meet the people whose lives it changed a poněkud šokovaně napsal: „Roku 2018 se online hejt prosadil napříč digitálním světem s naprosto šokující silou. Ohromující vlna hrozeb, vzteku a výsměchu se vyloupla ze tmy a naplnila aplikace a webové stránky, které používáme každý den. Proměnila tím internet ve zbraň.“

Nenávistný obsah už roky narušuje prostředí internetu jako místa pro sdílení a rozvoj komunity. Teprve v roce 2018 začaly digitální společnosti měřit, jak toxickým se online prostředí stalo. Pár dat pro představu: Facebook mezi červencem a zářím 2018 odstranil téměř 3 miliony nenávistných příspěvků, což je 15procentní nárůst od začátku roku. Jen v září 2018 YouTube odstranil 25 tisíc videí, která porušovala pravidla proti obtěžování, kyberšikaně a „nenávistnému nebo urážlivému“ obsahu.

Od 2019 dál: Co se hejterovi honí v hlavě? Závidí? Má podělaný život? Chce si kopnout?

Od začátku si kladu otázku – Opravdu je za nenávistným komentářem no-name člověka závist? Nemyslím si. Hejt (hraničící s šikanou) jsem si zažila už na základní škole a opravdu si nemyslím, že mi tam některé z děcek závidělo dvojitou bradu a o 3 čísla větší mikinu po ségře. (V tomhle souzním s článkem Veroniky Tázlerové.) Psycholog Gregory S. Parks dlouhodobě píše o hejterech.

„Jsem produkt generace hip hopu. Poslouchám písně o lidech s iracionální nenávistí vůči ostatním. Jako psychologa mě tento způsob myšlení, cítění a chování fascinuje,“ uvádí Parks a dodává, že hejter hejtí kvůli nejistotě, nízkému sebevědomí a závisti. Co to znamená?

  • Hejter vidí, že se ostatní mají lépe než on,
  • srovnává se s ostatními a
  • bouří se formou nenávistných komentářů na sociálních sítích, šeptandy, mobbingu (vytvoření skupiny k šikanování).

Parks poznamenává, že „maska“, kterou sociální média poskytují – a anonymita – „posiluje emocionální propast“ mezi osobou a trollem (online hejtrem), což trollům usnadňuje dát svou nenávist najevo.

Moje zkušenost: Když je to kritika zabalená do pěkných slov „Neber to jako kritiku.“

Vlastní zkušenosti mě naučily dělit online hejty do 3 kategorií:

  1. Rýpnutí zabalené do opentlených slov a ukončené výzvou „Prosím, neber to jako kritiku.“
  2. Rádoby urážka, která by ale po příjemci měla sjet jako voda po huse.
  3. Nenávistné komentáře na pováženou, využívající sílu vulgárních slov.

Za 2leté podnikání jsem zažila všechny 3 případy. Podívejte se sami. 👇

Tip #1: „Prosím, je to dobře míněná rada. Neber to jako kritiku.“

Podívejte se na tento komentář, který mi přistál u LinkedIn příspěvku, v němž jsem ohlašovala pozastavení webu Píšu vědecky kvůli údržbě a vylepšení. Pod něm se v průběhu několika hodin objevil tento koment:

Uživatel sice tvrdí, že zpětná vazba není myšlena nijak zle (a věřím, že skutečně není), nicméně si stojím za tím, že takovéto zhodnocení mi mohl napsat do soukromé zprávy a „neztrapňovat“ mě veřejně. Obzvlášť pokud se vůbec neznáme a dotyčný nemá absolutně žádné ponětí o pozadí celé události. Jeho odhad, že na web v původním stavu moc zákazníků nechytím, už je za hranou „neškodné zpětné vazby“.

💥 MOJE PŘESVĚDČENÍ: Nemám nic proti konstruktivní kritice, ale pokud může autora poškodit, volím raději možnost vypsat se z toho do soukromé zprávy, kde ovlivním pouze autora, nikoli početnou skupinu uživatelů sociálních sítí a potenciální klienty.

Tip #2: Rádoby rýpnutí, které po mně ale sjelo jako voda po huse

Přiznám se. Jsem nepoučitelná. V online prostoru sociálních sítí existují soukromé skupiny, kterým se příčetný člověk vyhýbá velkým obloukem. Ne tak já. Jsem tvrdohlavá, a když myslím, že mám něco, čím můžu vybraným lidem ze skupiny pomoci, nehledím na riziko hejtu a „dovolím“ si přidat příspěvek s nabídkou nebo radou a tipem.

V ten okamžik můžu začít sama se sebou uzavírat sázky, kdy přijde první nenávistný komentář. Většinou trefím jackpot do 10 minut. V případě, který vidíte na obrázcích, šlo o cvičebnici o cílové skupině. První komentář přišel vzápětí, a to od nejotravnějšího rádoby hejtera, který se (bohužel) v těchto skupinách často vyskytuje, aby přispěl svou nevyžádanou radou.

Jak vidíte, svou odpovědí jsem rozezlila dalšího člena skupiny, který mě nezapomněl upozornit, že zakládat si marketing na case studies je old school a jsem tak trochu sto let za opicemi. Na to následovala další má odpověď a triggernutí dalšího člověka, tentokrát dámy.

Online hejt

To, že mě dotyčný nakonec ještě přirovnal ke komunistovi, už nechám bez komentáře. Odnesla jsem si z toho ale spoustu poznatků. Například NEPOUŠTĚT SE DO DISKUZE S NĚKÝM, KDO SI OČIVIDNĚ PŘIŠEL JEN RÝPNOUT. Z toho nikdy nekouká nic dobrého. A nemá to cenu.

💥 MOJE PŘESVĚDČENÍ: Nenechte se odradit těmito rádoby rýpaly, kteří jen číhají v koutku soukromé skupiny, aby si mohli do někoho kopnout. Nestojí za váš čas a energii. A když víte, že v několikatisícové skupině jsou lidé, co vaše služby/produkty ocení, nezdráhejte se o nich promluvit veřejně.

Tip #3: Ohavný nenávistný komentář, který už je za hranou

Na tento příklad nemám obrázkovou dokumentaci, což mě velice mrzí, neboť byl šťavnatý. Dotyčná komentář bohužel po několika hodinách od zveřejnění smazala. Existují tedy 2 možnosti:

  1. Buď seznala, že to přehnala a radši komentář smazala.
  2. Nebo nechtěla číst nenávistné komentáře namířené tentokrát proti ní, a radši se „zdekovala“ i s komentářem (pravděpodobnější).

Když jsem propagovala svůj program First Aid Kit, dovolila jsem si členům nejmenované soukromé skupiny nabídnout i možnost platby na dvě splátky. To bůhvíproč naštvalo dotyčnou natolik, že napsala něco v tomto smyslu:

Další marketingovej bizár. Tyhle píčoviny fakt tenhle trh potřebuje! Jako bysme už takhle nebyli zahlcení samejma kravinama, ještě tohle. A jako třešnička na dortíčku ještě slevička, no to je teda bizár!

No-name členka soukromé copywriterské skupiny

Sami uznáte, že toto si nezaslouží ani odpověď. Tu slečna ale dostala a pěkně na komoru. Netrvalo dlouho, sebrala se a i se svým komentářem šla o dům dál. Inu, člověk se nikdy nezavděčí všem, že. A zdrceným online uživatelům tuplem ne.

4 rady z mé kuchařky, jak se vyrovnat s online hejtem (a co naopak nedělat)?

Sítě jsou plné žumpy a ačkoliv bych tu mohla básnit o tom, že hejty prostě budou vždycky součástí našeho snažení a že hejter komentářem jen zrcadlí svůj podělaný život, neudělám to. Protože vím, že to ve fázi, kdy si připadáme jako nuly, nepomáhá. Já aplikuju 4bodový seznam aktivit, který tu s vámi teď posdílím.

Prožijte si všechny negativní emoce, rozhodně je neignorujte

Co já radím, je vybrečet se, pokud to tak cítíte. Nechat ty emoce prožít, protože jedině tak to přebolí docela rychle. NIKDY svoje pocity neschovávejte, protože pak zahnijí a bolí to daleko déle.

Dejte si od sítí pár dní pauzu

Klidně si dejte od síti pár dní pauzu a vydýchejte to.

Hoďte řeč s někým, kdo je 100% na vaší straně

Následně si pokecejte s někým, kdo má podobné zkušenosti a bude 100% na vaší straně. A to teď myslím doslova a bez skrupulí. I kdybyste nakrásně někdy dostali hejt oprávněně, třeba na něco fakt přes čáru, co si ale v tu chvíli neuvědomujete, a zraní vás to, povídejte si o tom s někým, kdo vám řekne, že jste to řekli dobře a nemáte se za co omlouvat. To hodně zahojí zranění.

Neváhejte hnusné komentáře mazat

Rozhodnutí negativní komentáře smazat, je to nejlepší, co pro sebe můžete v hojícím procesu udělat. Ačkoliv se vám asi honí hlavou, že jste poseroutkové, co to neustáli a tím, že jste příspěvek smazali, vlastně dáváte hejterovi zapravdu. Tak tyhle myšlenky pusťte z hlavy. Jakmile se komentáře pod příspěvkem zvrtnou do něčeho, co vám není příjemné, prostě to celé smažte.

Jako autor máte právo s příspěvky nakládat tak, jak uznáte za vhodné. Na umlčení impostora doporučuji jít do nějaké jiné skupiny, nebo na FB profil a napsat tam něco pozitivního, nebo cokoliv, na co dostanete pozitivní ohlasy. To takhle narychlo hodně pomůže.

3 tipy, jak na online hejt rozhodně nedoporučuji reagovat?

Když už se na vašich sociálních sítích objeví nenávistný komentář, rozhodně nedoporučuju:

  1. Ublíženě se obhajovat a dokazovat svou pravdu. Hejter má vždycky svou pravdu a díky vyřídilce vás utluče argumenty.
  2. Pokoušet se na hejt odpovědět humorně. Občas to dělám, ale ve skutečnosti se mi to nelíbí.
  3. Pouštět se s hejterem do slovní přestřelky a přenášet ji do soukromých zpráv. FAKT NE.

Co vy a online hejt? Máte s ním zkušenosti?

Více článků