Přeskočit na obsah
Domů » Měsíc jsem k práci poslouchala inspirační hudbu. Motivovanější nejsem, zato mi jde mnohem lépe multitasking!

Měsíc jsem k práci poslouchala inspirační hudbu. Motivovanější nejsem, zato mi jde mnohem lépe multitasking!

Hudba je kořením života. Spousta lidí si bez ní neumí představit existenci. Já sama jsem jedním z nich. Jakmile přijde na přetřes práce (ať už klasické zaměstnání, nebo home office), je pouštění muziky najednou úplné tabu. Proč? Obecně se věří, že hluk na pozadí ruší naše soustředění, a kvalitní práci tedy odvedeme pouze pokud je v okolí hrobové ticho. Já sama jsem donedávna k psaní potřebovala úplný klid a bezhlučné prostředí. To se ale před ne zase tak dlouhou dobou změnilo.

Přesun na home office znamenal nutnost přebít všudypřítomný nepříjemný hluk!

Víte, co stálo na počátku této změny? Přesun domů na home office. Pokud se pokoušíte pracovat z domova, pravděpodobně jste narazili na hlavolam: Jak makat v rušném prostředí uprostřed neustálého vyrušování a zmatků? Ukázalo se, že doma nikdy není klid. Pořád někdo hlučí, pobíhá, vyrušuje a „otravuje“. I přes němá sluchátka. Ano, mám v uších „fény“, když píšu, je to taková moje iluze ticha. Ale ticho nebylo. I přes sluchadla šlo slyšet hluk. Jediným řešením bylo pustit do uší nějaké zvuky.

Na začátku byla potřeba přerazit hluk z okolí. Ukázalo se, že hudba je mnohem snesitelnější než kakofonie nejrůznějších otravných zvuků.

Kromě touhy zbavit se hluku na pozadí jsem si přečetla pár zajímavých článků, v nichž se píše, že hudba zlepšuje jak produktivitu, tak kognitivní výkon, zejména u dospělých. Poslech hudby prý pomáhá zvládat úzkost, získat motivaci a zůstat produktivní.

Co je na tom pravdy, jsem se rozhodla zjistit na vlastní pěst. Podívejte se, jak to probíhalo.

Začala jsem zostra, a to byla chyba! ZAČÍNEJTE POMALU A OBEZŘETNĚ!

Navzdory seriózním varováním, že začínat se musí zlehka, jsem si do sluchátek hned první den pustila house music. Takovou tu taneční, co rozproudí krev a rozbuší srdce. NEDĚLEJTE TAKOVOU HLOUPOST! Na tomto místě vám říkám, že jsem si úplně rozházela vnímání i denní rytmus, zabila soustředění a maximálně pozvala do pracovny pana Prokrastinaci.

Poslouchejte, co vám chytří pánové ve vědeckých publikacích radí! Nastartujte den trikem z muzikoterapie. Jde o tzv. princip iso, což je technika, kterou terapeuti používají ke změně nálady pacienta. Terapeut přizpůsobí hudbu tomu, jak se pacient cítí, a poté postupně upraví skladby, aby dosáhl požadované nálady.

Skladby na začátku playlistu by vás neměly na sílu uvrhnout do stavu produktivity, ale měly by vás tam postupně přivést. Výběr písní se pochopitelně bude u každého lišit, ale muzikoterapeutka Kirsten Nelsonová pro začátek navrhuje skladby jako Here Comes the Sun od Beatles a Ooh Child, od Five Stairsteps. „Pokud se ráno cítíte opravdu na dně, najděte si pro začátek něco klidného,“ říká Nelsonová. „Odtud se můžete přesunout k motivačnějším písním, abyste dosáhli požadované inspirace.“

Jak to bylo se mnou:

  • Hned zkraje jsem najela na „drsné“ písně, které byly místy až agresivní.
  • Šokovaně jsem si uvědomila, že mi tato hudba nepomáhá, ale výrazně vychyluje zaběhnutý pracovní balanc.
  • Po prvních třech pokusech mi došlo, že takhle násilně to nepůjde. Pustila jsem se do tvorby playlistu uklidňující a „hladivé“ muziky (viz seznam).
  • Příjemnou hudbu jsem nechala pozvolna proudit do mozku a pokoušela jsem se „zachytit“ na vlně pohody a relaxace, což mi zpočátku moc nešlo.
  • Teprve po týdnu se mi podařilo hudbu tzv. upozadit a jakž takž se dokázat soustředit na další činnosti. Tady začaly první krůčky k vědomému multitaskingu.

Tip: Výrazně NEDOPORUČUJI zpočátku poslouchat textové písně. Zpívaná slova ruší, odpoutávají pozornost a tříští soustředění. Alespoň takové dva týdny je lepší poslouchat jen instrumentální skladby.

Po dvou týdnech jsem změnila taktiku – poslech i při domácích pracích a více oblíbených žánrů!

Prvních 14 dní jsem dlela u instrumentálek. Osvědčila se mi:

  1. Filmová hudba (Hans Zimmer, John Williams, Ramin Djawadi, …),
  2. Vážná hudba (Bedřich Smetana, Wolfgang Amadeus Mozart, …),
  3. Moderní orchestrální hudba (Lindsey Stirling, Vanessa Mae, …),
  4. Hudba k RPG videohrám (Horizon Zero Dawn, Dark Souls série, Bloodborne, …).

Nedá se říci, že bych se cítila motivovaná k práci, ale krásná muzika mě udržovala ve stavu bdělosti. Lépe se mi pracovalo a poprvé jsem u sebe pozorovala znaky multitaskingu – dokázala jsem poslouchat celistvé hudební segmenty a např. psát texty bez chyb, stylisticky i gramaticky správně. Dařilo se mi udržet myšlenku a přenést ji na papír. Hudba už nepředstavovala ruch, ale pomoc.

Třetí týden se nesl ve znamení fenoménu „silových“ písní

Začátkem třetího týdne jsem přešla na tzv. silové písně. Vědci totiž zjistili, že vyšší takt písničky může vést ke zvýšení výkonu. V jedné studii, která zkoumala vztah mezi hudebním tempem a produktivitou, si většina testovaných osob vedla nejlépe při poslechu skladeb s tempem kolem 121 bpm. To je pro představu asi rychlost skladeb jako:

  • Call Me Maybe od Carly Rae Jepsen,
  • I Wanna Dance with Somebody od Whitney Houston a
  • I Will Survive od Diany Ross.

Nelsonová o tomto fenoménu hovoří jako o nalezení „silové písně“, která může posluchače motivovat k produktivitě. „Myslím, že hudba může lidi aktivovat způsobem, jakým to jiné věci nedokážou,“ říká. „Pokud chceme mít více energie a motivace, může být poslech silové písně velmi užitečný.“

Tip: Nelsonová také říká, že přidání „silových“ písní na strategická místa v pracovním rozvrhu, např. hned na začátek dne, na přechody mezi úkoly a na konci dne, může pomoci udržet motivaci a soustředění.

Jak to bylo se mnou:

  • Nejlépe se mi osvědčilo poslouchat písně dopoledne, kdy se k hezkému pocitu z hudby přidala i energie k práci.
  • Navíc jsem zařadila poslech hudby i k běžným domácím činnostem, např. k vaření. Snaha soustředit se na slova písničky a jednotlivé úkony při vaření se vyplatila – více než kdy jindy pociťuji schopnost multitaskingu.
  • Večer hudbu také poslouchám, ale tam už o motivaci k práci nemůže být řeči, poněvadž vesměs odpočívám.

Má metoda: Pokouším se spojit složitější úkon v kuchyni s písňovým textem. Např. hnětu těsto a opakuji si slova z písničky. Daří se mi koordinovat ruce i ústa a do toho přemýšlet o tom, co se ve skladbě říká a jaký to má význam. Několikeré opakování této činnosti vystřelilo mé multitaskingové schopnosti do nebes.

Čtvrtý týden přišel s šokujícím závěrem – Známé písně působí rušivě a tříští pozornost!

Dny 22 až 28 přinesly spoustu novinek. Dlouhodobý poslech hudby u běžných činností vytříbil mou schopnost dělat několik věcí naráz a nepokazit ani jednu z nich. Nejlepší tréninkovou metodou byla muzika + vaření. Postup byl následující:

  1. Připravit hrnce a ingredience.
  2. Strčit si do uší sluchátka a zapnout instrumentální hudbu.
  3. Jakmile pokrm chytne var, přepnout na textové písně.
  4. Kontrolovat všechny hrnce na sporáku a opakovat si při tom text písničky.
  5. Pokud na konci bylo uvařené (a jedlé) jídlo a odvyprávěný příběh písně, bouchla jsem šampaňské.

Tříštit pozornost mezi dvě činnosti se zprvu zdálo nemyslitelné a obtěžující. Brzy jsem ale zpozorovala první benefity, např.:

  • Zlepšila se moje schopnost psát i v okolním hluku (projíždějící auta, pobíhající členové domácnosti, vrtající sousedé),
  • Najednou jsem daleko shovívavější k vyrušení z pracovního režimu,
  • Dokáži koordinovat více činností naráz, např. vyhledávat informace on-line a při tom telefonovat na úřad a vést plnohodnotnou debatu,
  • Jako bonus se mi podařilo na procházce zavolat sanitku zraněnému pánovi, zatímco se kolem mě shlukli lidé a jeden přes druhého vzrušeně drmolili.

POZOR! Nedoporučuji tuto schopnost trénovat na velmi známých a oblíbených písních! Přestože písňové texty jsou silným motivátorem, nesáhněte automaticky po svých oblíbených skladbách. Jedna studie zjistila pokles výkonu při poslechu skladeb charakterizovaných jako „známá vokální hudba“. Výzkum naznačil, že i když je důležité poslouchat příjemnou hudbu, skladby, které jsou velmi známé, mohou působit rušivě.

Buďte k sobě hodní a sestavte si playlist flexibilně – s důrazem na individualitu a momentální náladu!

Nelsonová říká, že zahrnutí textových skladeb do playlistu by mělo záviset nejen na individuálních preferencích, ale také na vlivu jednotlivých písní. Zatímco výzkumy naznačují, že poslouchání pozitivní hudby s motivačním textem může pracovníkům pomoci zůstat ve střehu při provádění opakujících se úkolů, narativní texty mohou naopak rušit ty, kteří se snaží vykonávat kognitivní práci.

Tip: Převážná část seznamu skladeb by proto měla obsahovat písně s neškodnými nebo jemně předkládanými texty, jako např. Grouper, Brian Eno a Jenny Hval. Pro ty, kteří preferují instrumentální hudbu, je nejlepší muzika od Dawn of Midi, Steva Reicha a Johna Adamse.

Můj playlist zahrnuje:

  • Moxura – Paradise,
  • DJ Goja – I Never Let You Go, Go, Cause I´m Crazy, Wrong Way,
  • GeoM – Oasis,
  • Uneek Boyz – To The Ones,
  • Cami Max Oazo – Set Me Free,
  • Yoav – Beautiful Lie,
  • Ahmet Kilic – We Still Alive,
  • Julie Elven – Horizon Zero Dawn.

Závěr: Po měsíčním pravidelném poslechu hudby k práci se necítím motivovanější, ale lépe zvládám multitasking. Objasnila jsem si, co všechno muzika zvládá v rámci kognice a produktivity a musím přiznat, že byť na začátku hodně skeptická, dnes mohu potvrdit, že mi tento experiment pomohl.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.