Přeskočit na obsah

 

 

Vyprávění o postupu sciencewriterského psaní

Seriózní text do vědecké publikace, zábavná zmínka do populárně naučného časopisu nebo rešerše k diplomové práci?

Nezáleží na tom, co z toho právě potřebujete, postup přípravy a samotného psaní je vždy podobný. Od píky po finální rajský plod.

Jak dělám vědu?

Oťukávám

Seznamuji se s tématem a sepisuji si poznámky k problematice, kterou potřebujete textem vyřešit. Poznamenám si vše, co mi přijde důležité a co musím projít.

Studuji

Ponořím se do studia problematiky, abych se na svět mohla podívat vašima očima. Přizvu si na pomoc tištěné i elektronické publikace, to pro vlastní pocit bezpečí. Zjišťuji, zda se v nich nachází odpověď na otázky, které společně hledáme. 

Zpracuji rešerši

Dříve, než začnu „natvrdo“ psát, vytvořím zkrácenou verzi finálního textu, tzv. rešerši. Potvrdím si v ní, zda se skutečně zabývá tím, co potřebujete a neřeší zbytečnou vatu.

Spojím se s vámi

Konverzace proběhne na začátku, uprostřed i na konci. Ráda klienty informuji o pokroku a diskutuji s nimi, zda se ubíráme správným směrem.

Sepisuji a tvořím

Pátý krok je tím krokem s velkým K. Začínám „natvrdo“ sepisovat a tvořit. Vciťuji se do tonality vašeho média a přizpůsobuji jí vyznění textů. Občas to dře, ale pokaždé to jde … a dojde do úspěšného finále.

Opravuji a ladím

To, co se v průběhu psaní zdálo geniální, může po uležení vyznít nevhodně až trapně. Tomu se pokouším vyvarovat tím, že si od textu držím odstup. U krátkých pasáží to bývají hodiny, u dlouhých odborných statí klidně i dny. Po opětovném přečtení opravuji a následně odevzdávám klientovi. A modlím se. Hodně.